Podle knih nám mocní něco tají
Bez investic nejde porazit inflaci. To ví nebo tuší zřejmě každý, kdo má alespoň minimální ekonomické povědomí. Jenže – zatím zhruba dvě třetiny Čechů přicházejí kvůli špatnému zhodnocování peněz o své výnosy. A jak se zdá, ti, co ukládají peníze „do zlata“, můžou spát klidně. Své o tom ví řada ekonomů. Podle amerického spisovatele Michaela Morrise by lidé v investicích neměli nechávat stranou zájmu ani stříbro. Takže – co bychom měli vědět?
Někteří ekonomové radí, že cesta k tomu, abychom překonali inflaci, je ve využívání fondů. V nich je však zatím v České republice jen necelá desetina úspor. V pětiletém horizontu se přitom prý dá podle odborných analýz ekonomů ČSOB rozumně očekávat, že vyvážené portfolio klientovi vydělá něco mezi 2–4 procenty ročně. Pokud tomu tak bude, není to sice mnoho, ale zároveň to určitě není k zahození.
Investiční zlato bez DPH
Nutno dodat, že velkou výhodou zlata i přes jeho rozkolísání cen v poslední době je, že je osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Vstupem do Evropské unie byl totiž novelizován i zákon o dani z přidané hodnoty (zákon 235/2004 Sb.), který nově definoval investiční zlato a osvobodil je od DPH a soukromé osoby neplatí ani daň se výnosu.
Ačkoli odborníci varují před tím, aby lidé vkládali všechny své úspory do zlata nebo pouhého jediného finančního produktu jako jsou fondy, z dlouhodobého hlediska se stále ukazuje zlato jako bezkonkurenčně nejlepší měnou, která svému majiteli zvyšuje kupní sílu oproti lidem, kteří zlato nevlastní. Kdo například koupil zlato v roce 1971, dnes starosti s důchodem neřeší. (V roce 1971 si bylo možné koupit za 1 GBP 1,8389 gramů Au. V roce 2011 si bylo možné koupit za 1 GBP jen 0,0300 gramů Au. GBP ztratila od roku 1971 do roku 2011 98,37 % své hodnoty.) A tak se dá usuzovat, že kdo koupí zlato dnes, nebude si také muset dělat starosti za pár desetiletí.
A proč to tak je? „Zlato se totiž v historii osvědčilo jako ideální prostředek uchování bohatství. Z dlouhodobého hlediska rostoucí cena zlata odpovídá neustále rostoucím nákladům na těžbu zlata. Pokud by cena zlata nestačila kompenzovat zvyšující se náklady na těžbu zlata, těžba zlata by se omezila, nabídka na trhu zlata se sníží, a tak opět časem dojde k růstu ceny zlata,“ vysvětlují obchodníci se zlatem. (To se děje teď, těžba zpomaluje, do nových průzkumů se téměř neinvestuje, zlato je pod těžebními náklady).
Co (ne)smíte vědět? Zásoby zlata na Zemi se tenčí.
Ten, kdo je ochotný přemýšlet i o takzvaných konspirativních teoriích, by možná v souvislosti s rozhodováním o investicích do zlata, měl vědět i to, na co upozorňuje Michael Morris v knize Co nesmíte vědět.
Zlato se totiž v zemské kůře vyskytuje v poměru ke stříbru zhruba 1:15. Podle hodnocení expertů bylo doposud vytěženo na Zemi 165 tisíc tun zlata, což by odpovídalo kostce o hraně dvaceti metrů či 8000 krychlovým metrům čistého zlata. Přibližně polovina zlata je zpracována ve špercích, ale ročně přibývá na planetě nově vytěžené zlato o váze 2800 – 2900 tun. Když se bude těžit nadále stejnou rychlostí, bude možné zlato těžit již jen dalších patnáct či dvacet let, poněvadž rezervy jsou podle odhadů vědců jen 46 – 47 tisíc tun. Více zlata na planetě bohužel není, pokud nebudeme počítat ještě dalších 53 tisíc tun, které není ekonomické vytěžit třeba proto, že je v nepřístupných místech, jako je třeba pod mořem, nebo Antarktidě.
Až do roku 1717 bylo ale jak stříbro, tak i zlato používáno ke krytí bankovek: Platil takzvaný bimetalový standard, jenž určoval směnný vztah mezi oběma kovy. To se postupně vytratilo.
Podhodnocené stříbro může prý raketově stoupnout v ceně
Jenže, jak Morris konstatuje, svět spotřebovává mnohem více stříbra, než se ho těží. „Stříbro je tak natolik podhodnoceno, že by po krachu papírových peněz mohla jeho cena vyšplhat na pětisetnásobek,“ upozorňuje ve své knize.
Dodává, že stříbro se těží už více než 7000 let. Bylo oblíbené k výrobě šperků, mincí i okultních předmětů a dlouho si ho lidé cenili víc než zlato.
V novodobé historii nastal zlom v roce 1920. Za unci zlata se muselo jako protihodnota zaplatit v tomto roce sto uncí stříbra. Jenže při elektrifikaci milionů domácností, výrobě automobilů a fotografií bylo najednou potřeba právě stříbra. Bylo a je totiž nejlepším elektrickým a tepelným vodičem, nejlépe odráží světlo, je všestranně použitelné i jako katalyzátor, používá se i v medicínsko-technické oblasti. Je to tedy jedna z nejdůležitějších surovin.
A tak – zatímco ve čtyřicátých letech se na pozemském povrchu nacházelo přibližně deset miliard uncí stříbra, podle současných hrubých odhadů je nyní na celé planetě k dispozici již dokonce pětkrát víc zlata než stříbra. Jeho zásoby prudce klesly, americká vláda, která byla v roce 1940 ještě největším vlastníkem tohoto kovu na světě, už žádné stříbro nevlastní.
Stříbro je cennější než zlato, nebojte se do něj investovat, radí americký spisovatel
A tak Morris v knize Co nesmíte vědět upozorňuje: Stříbro je nyní ve skutečnosti cennější a vzácnější než zlato a mělo by být pětkrát dražší než jeho žlutý bratr.
„S cenami zlata i stříbra totiž již po desetiletí manipulují titíž bankéři, kteří provozují a stanovují ceny zlata a stříbra. Uměle jsou ceny stříbra drženy dole, aby se zamaskovalo to, že americký dolar, jenž patří soukromým bankéřům, nemá žádnou cenu. Výrazný vzestup cen stříbra a zlata by totiž odhalil bezcennost této měny.“ Dále pak detailně vysvětluje, proč je situace kolem stříbra ve světě taková, jaká je. Každopádně autor knihy, která se stala světovým bestsellerem, pak také mimo jiné dodává, že ten, kdo se chce pojistit na těžké dny v budoucnu, nemusí se investic do stříbra obávat, neboť se mohou stát velmi výhodné.
Zlata a stříbra se prostě nebojte, tedy jestli ho nenakupujete na burze jako cenný papírový podíl. Fyzické zlato, ještě nikdy v historii neprohrálo a věřte, že neprohraje ani teď. Vždy si za něj koupíte to co dnes a ještě něco navíc…..
