Povím Vám příběh

Beník chodil právě do první třídy. Dva měsíce měl velký strach ze školní olympiády, na kterou byl vybrán. Občas kvůli tomu plakal. Bál se, že prohraje. Raději by neběžel. Přál si, aby účastníci byli jen 3 a jemu by stačilo 3. místo – zkrátka chtěl medaili. Navíc měl za soupeře i o rok starší spolužáky. Pořád opakoval: 

„Co když prohraji?“ 

A maminka mu pořád říkala: „Slib mi, že do toho dáš všechno, že poběžíš, jak nejlíp budeš moct. Nic jiného není důležité.“
Když se po závodech vrátil domů, v ruce svíral medaili. Byla zlatá.  Předběhl i ty druháky, prý o velký kus:-). 

Podíval se hrdě na maminku a zeptal se: „Jsi na mě pyšná?“
„Jsem na Tebe pyšná a nejvíc na to, že jsi zvítězil nad svým strachem. Tuto chvíli si pamatuj. Málem Tě strach připravil o medaili, kdybys ho poslechl a neběžel, tak bys nikdy nezjistil, že můžeš být první.“ 

Možná, když čtete tyto řádky, tak si vybavujete nějaký svůj strach, co vás brzdí. Co je to? Strach ze změny zaměstnání? Strach, že to bude trapné? Strach zkusit něco nového? Strach, že to nevyjde? Držíte se raději jistoty?

Stupnice

Ukážu vám pomůcku, kterou v takových situacích rád používám. Když se nemohu rozhodnout, tak si představím stupnici od 0 do 10 a určuji, jak daná událost ovlivní můj život. 10 znamená, že můj život se změní zásadně a dlouhodobě. 0 říká, že to nebude mít žádný vliv na můj život. 4 ukazuje, že to můj život posune, avšak ne tak radikálně jako 10, atd.

Tak a teď si na stupnici podle výše uvedených instrukcí určím, co se s mým životem stane, pokud se svému strachu postavím a ono to vyjde. Co všechno můžu získat? Jakou hodnotu to pro mě má? Výsledné číslo si poznamenám.

A pak si stupnici představím znovu a tentokrát určuji, jak můj život ovlivní, pokud to nevyjde. Co mohu ztratit? Jak velké riziko to pro mě představuje? Číslo si opět zapíši.

Nakonec stačí porovnat obě čísla a hned vidím, zda přínos přesahuje riziko a o kolik.

Riziko?

Tuto metodu jsem poradil kdysi i svému známému, který byl dlouhodobě nespokojený v zaměstnání. Zjistil, že když si najde lepší práci, tak to jeho život ovlivní na 9 – zmizí stres z neschopného šéfa, na to navazuje zlepšení zdravotního stavu i vztahů v rodině a vzhledem ke své odbornosti může očekávat i vyšší příjem. Riziko? Samotné rozeslání životopisů a chození na pohovory přinášelo nulové riziko. Zkrátka to nejhorší, co se mu mohlo stát, bylo, že zůstane tam, kde je. Ano, je tu i možnost, že odejde do „lepší“ práce a ta se nakonec ukáže jako ještě horší. V tom případě riziko hodnotil číslem 4 – byl by nejspíš krátkodobě nezaměstnaný, ale podpora v nezaměstnanosti by na čas pokryla nejnutnější výdaje a také měl úspory. Zároveň si uvědomil, že se svými znalostmi a praxí si brzy jinou práci najde.

Nejčastější věta, kterou slýchám od lidí, kteří se po dlouhém váhání a nespokojenosti konečně odhodlali pro změnu, je: „NECHÁPU, PROČ JSEM TO NEUDĚLAL UŽ DÁVNO.“

Přeji vám , abychom jste statečně stavěli svým strachům a zjistili, čeho všeho můžeme dosáhnout, když do toho dáme všechno……

Podle knih nám mocní něco tají

Bez investic nejde porazit inflaci. To ví nebo tuší zřejmě každý, kdo má alespoň minimální ekonomické povědomí. Jenže – zatím zhruba dvě třetiny Čechů přicházejí kvůli špatnému zhodnocování peněz o své výnosy. A jak se zdá, ti, co ukládají peníze „do zlata“, můžou spát klidně. Své o tom ví řada ekonomů. Podle amerického spisovatele Michaela Morrise by lidé v investicích neměli nechávat stranou zájmu ani stříbro. Takže – co bychom měli vědět?

Někteří ekonomové radí, že cesta k tomu, abychom překonali inflaci, je ve využívání fondů. V nich je však zatím v České republice jen necelá desetina úspor. V pětiletém horizontu se přitom prý dá podle odborných analýz ekonomů ČSOB rozumně očekávat, že vyvážené portfolio klientovi vydělá něco mezi 2–4 procenty ročně. Pokud tomu tak bude, není to sice mnoho, ale zároveň to určitě není k zahození.

Investiční zlato bez DPH

Nutno dodat, že velkou výhodou zlata i přes jeho rozkolísání cen v poslední době je, že je osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Vstupem do Evropské unie byl totiž novelizován i zákon o dani z přidané hodnoty (zákon 235/2004 Sb.), který nově definoval investiční zlato a osvobodil je od DPH a soukromé osoby neplatí ani daň se výnosu.

Ačkoli odborníci varují před tím, aby lidé vkládali všechny své úspory do zlata nebo pouhého jediného finančního produktu jako jsou fondy, z dlouhodobého hlediska se stále ukazuje zlato jako bezkonkurenčně nejlepší měnou, která svému majiteli zvyšuje kupní sílu oproti lidem, kteří zlato nevlastní. Kdo například koupil zlato v roce 1971, dnes starosti s důchodem neřeší. (V roce 1971 si bylo možné koupit za 1 GBP 1,8389 gramů Au. V roce 2011 si bylo možné koupit za 1 GBP jen 0,0300 gramů Au. GBP ztratila od roku 1971 do roku 2011 98,37 % své hodnoty.) A tak se dá usuzovat, že kdo koupí zlato dnes, nebude si také muset dělat starosti za pár desetiletí.

A proč to tak je? „Zlato se totiž v historii osvědčilo jako ideální prostředek uchování bohatství. Z dlouhodobého hlediska rostoucí cena zlata odpovídá neustále rostoucím nákladům na těžbu zlata. Pokud by cena zlata nestačila kompenzovat zvyšující se náklady na těžbu zlata, těžba zlata by se omezila, nabídka na trhu zlata se sníží, a tak opět časem dojde k růstu ceny zlata,“ vysvětlují obchodníci se zlatem. (To se děje teď, těžba zpomaluje, do nových průzkumů se téměř neinvestuje, zlato je pod těžebními náklady). 

Co (ne)smíte vědět?  Zásoby zlata na Zemi se tenčí.

Ten, kdo je ochotný přemýšlet i o takzvaných konspirativních teoriích, by možná v souvislosti s rozhodováním o investicích do zlata, měl vědět i to, na co upozorňuje Michael Morris v knize      Co nesmíte vědět.

Zlato se totiž v zemské kůře vyskytuje v poměru ke stříbru zhruba 1:15. Podle hodnocení expertů bylo doposud vytěženo na Zemi 165 tisíc tun zlata, což by odpovídalo kostce o hraně dvaceti metrů či 8000 krychlovým metrům čistého zlata. Přibližně polovina zlata je zpracována ve špercích, ale ročně přibývá na planetě nově vytěžené zlato o váze 2800 – 2900 tun. Když se bude těžit nadále stejnou rychlostí, bude možné zlato těžit již jen dalších patnáct či dvacet let, poněvadž rezervy jsou podle odhadů vědců jen 46 – 47 tisíc tun. Více zlata na planetě bohužel není, pokud nebudeme počítat ještě dalších 53 tisíc tun, které není ekonomické vytěžit třeba proto, že je v nepřístupných místech, jako je třeba pod mořem, nebo Antarktidě.

Až do roku 1717 bylo ale jak stříbro, tak i zlato používáno ke krytí bankovek: Platil takzvaný bimetalový standard, jenž určoval směnný vztah mezi oběma kovy. To se postupně vytratilo.

Podhodnocené stříbro může prý raketově stoupnout v ceně

Jenže, jak Morris konstatuje, svět spotřebovává mnohem více stříbra, než se ho těží. „Stříbro je tak natolik podhodnoceno, že by po krachu papírových peněz mohla jeho cena vyšplhat na pětisetnásobek,“ upozorňuje ve své knize.

Dodává, že stříbro se těží už více než 7000 let. Bylo oblíbené k výrobě šperků, mincí i okultních předmětů a dlouho si ho lidé cenili víc než zlato.

V novodobé historii nastal zlom v roce 1920. Za unci zlata se muselo jako protihodnota zaplatit v tomto roce sto uncí stříbra. Jenže při elektrifikaci milionů domácností, výrobě automobilů a fotografií bylo najednou potřeba právě stříbra. Bylo a je totiž nejlepším elektrickým a tepelným vodičem, nejlépe odráží světlo, je všestranně použitelné i jako katalyzátor, používá se i v medicínsko-technické oblasti. Je to tedy jedna z nejdůležitějších surovin.

A tak – zatímco ve čtyřicátých letech se na pozemském povrchu nacházelo přibližně deset miliard uncí stříbra, podle současných hrubých odhadů je nyní na celé planetě k dispozici již dokonce pětkrát víc zlata než stříbra. Jeho zásoby prudce klesly, americká vláda, která byla v roce 1940 ještě největším vlastníkem tohoto kovu na světě, už žádné stříbro nevlastní.

Stříbro je cennější než zlato, nebojte se do něj investovat, radí americký spisovatel

A tak Morris v knize Co nesmíte vědět upozorňuje: Stříbro je nyní ve skutečnosti cennější a vzácnější než zlato a mělo by být pětkrát dražší než jeho žlutý bratr.

„S cenami zlata i stříbra totiž již po desetiletí manipulují titíž bankéři, kteří provozují a stanovují ceny zlata a stříbra. Uměle jsou ceny stříbra drženy dole, aby se zamaskovalo to, že americký dolar, jenž patří soukromým bankéřům, nemá žádnou cenu. Výrazný vzestup cen stříbra a zlata by totiž odhalil bezcennost této měny.“ Dále pak detailně vysvětluje, proč je situace kolem stříbra ve světě taková, jaká je. Každopádně autor knihy, která se stala světovým bestsellerem, pak také mimo jiné dodává, že ten, kdo se chce pojistit na těžké dny v budoucnu, nemusí se investic do stříbra obávat, neboť se mohou stát velmi výhodné.

Zlata a stříbra se prostě nebojte, tedy jestli ho nenakupujete na burze jako cenný papírový podíl. Fyzické zlato, ještě nikdy v historii neprohrálo a věřte, že neprohraje ani teď. Vždy si za něj koupíte to co dnes a ještě něco navíc…..

Cena diamantů roste

Máte doma diamant?
Pak jistě uspokojeně sledujete vývoj jejich ceny. Po loňských krušných chvílích, kdy během roku cena diamantů spadla o téměř pětinu, letos zaznamenává trvalý růst. Již čtyři měsíce v nepřetržité řadě a od ledna tak již cena diamantů vzrostla o desetinu. Bude růst dále pokračovat? Asi sotva.
Špatný loňský rok
Diamantový sektor má za sebou krušný rok. Zpomalující čínská ekonomika, která se projevila oslabením poptávky na tamním trhu, spolu s úvěrovou krizí v diamantovém průmyslu se podepsaly na propadu ceny diamantů v roce 2015 o 18 procent. Tento nepříznivý vývoj přiměl dva přední světové producenty De Beers a ruskou Alrosu k omezení dodávek ve snaze dosáhnout oživení na trhu.

Americká poptávka po diamantech představuje zhruba 45 procent světového celku. Vloni sice vystoupala na rekordní úroveň, další hlavní spotřebitelské trhy však zklamaly. Čínská poptávka vzrostla v roce 2015 o pouhé procento. Na poptávku po diamantech jakožto i po dalším zboží luxusního charakteru v Rusku nebo na Blízkém východě doléhají nízké ceny ropy, které škodí kupní síle tamních zákazníků.

Sezónní výkyvy
Ceny diamantů po propadu v posledních letech od ledna 2016 vzrostly o téměř 10 procent a nárůst zaznamenávaly dokonce 4 měsíce po sobě. Za poměrně nenadálým zlepšením situace pro drahé kameny stojí kromě oživení poptávky ve Spojených státech snižování produkce dvěma hlavními světovými těžaři.

Nejdelší období růstu diamantových cen za poslední dva roky však jak se zdá směřuje ke svému konci. Utlumená poptávka z Ruska nebo Číny a Blízkého východu ani napjaté podmínky na úvěrovém trhu pro leštiče kamenů příliš nemluví ve prospěch dalšího stoupání hodnoty diamantů. Drahým kamenům se navíc obecně ve druhé polovině roku v posledních pár letech příliš nedaří. Od doby, kdy naposled v období od července do prosince cena diamantů rostla, uplynulo již šest let.

Diamantové odvětví podléhá sezónnosti. Nejrušnějším obdobím pro prodejce šperků je právě doba mezi americkým Díkuvzdáním a asijským lunárním Novým rokem. Po svátcích řezačům a leštičům kamenů docházejí surové zásoby a ti tak během prvního čtvrtletí potřebují inventář doplnit.

Letošní diamantový trend se tak sice jeví o mnoho růžověji, fundamentální problémy však i nadále přetrvávají. Silný dolar navíc zdražuje diamanty pro držitele jiných měn. Citlivým tématem zůstává financování v diamantovém odvětví. Odchod z diamantového podnikání tento měsíc oznámil jeden z největších poskytovatel úvěrů ze sektoru Standard Chartered. Šťastné diamantové léto podle analytiků pravděpodobně nelze očekávat ani letos.

Peru bojuje s nelegálními těžaři

Peru bojuje s nelegálními těžaři zlata
Ilegální těžaři zlata jsou velkým problémem jihoamerické republiky Peru. Jejich těžba zlata s použitím jedovatých technologií ničí cenné deštné pralesy.
Přestože se peruánská vláda i s nasazením armády snaží zabránit ilegální těžbě zlata, přibývají další zdevastovaná území, zejména v jižní části země v oblasti amazonských deštných pralesů. Nedávno zveřejněné satelitní snímky ukazují rozsáhlé škody v nové oblasti podél řeky Santiago. Ztráta deštného lesa zde představuje 8 hektarů, což odpovídá velikosti 12 fotbalových hřišť.

Kdysi nedotčené vody potoka se již změnily v kalně hnědé, částečně kvůli tomu, že ilegální horníci používají hadice vysokotlaké vody, aby se rozpustila půda. Používají také rtuť, která se váže se zlatem a tvoří amalgám. Tento proces nejen vytváří toxické látky a jejich páry, ale také kontaminuje půdu a následné otravy v navazujícím potravinovém řetězci.

Opravdu velký problém
Navzdory snahám vlády o utažení šroubů nelegální těžby se skrytá produkce zlata v této jihoamerické zemi zvýšila za poslední čtyři roky pětinásobně a odhaduje se, že vytváří až 100 000 přímých pracovních míst, z nichž dvě pětiny jsou v jihoperuánské oblasti Madre de Dios. Situace je obdobná jiným chudým zemím, kde chudí lidé často končí u práce v podobných rizikových podmínkách.

Exportní kanál pro ilegálně těžené peruánské zlato představuje zejména sousední Ekvádor, přes který se zlato vyváží především do USA.

Peru je šestým největším světovým producentem zlata a největším v Latinské Americe, ale odhadem 20 % z jeho roční produkce je neznámého původu.

Jak to bude se zlatem za 30 let?

Trh se zlatem se za posledních 30 let významně proměnil. Produkce i poptávka vzrostly a osa trhu se posunula na východ. Jak to bude se zlatem vypadat za dalších 30 let? Na tuto otázku odpovídá ve zprávě Světové rady pro zlato hlavní stratég John Reade.

Poptávka po špercích

Starší generace nakupující šperky pomalu uvolňuje své místo té mladší, která před materiálními statky dává přednost zážitkům. A zlato na tento trend rozvinutých trhů doplácí. Nicméně v posledních letech poptávka po špercích v USA vzrostla. Na většině rozvíjejících se a rozvojových trhů počet obyvatel roste, a tak je zde situace zajímavější. K největším kupcům šperků dnes patří Indie a Čína. Jejich poptávka by mohla v budoucnosti také následovat rozvinuté země a začít klesat, ale vzhledem k rostoucím příjmům, přesunu na spotřebně orientovanou ekonomiku v Číně a demografickému vývoji v Indii, by mohly tyto ekonomiky trendu rozvinutých zemí odolat.

V blízké době se očekává značný nárůst poptávky po indickém zlatu, a to právě díky rostoucím příjmům na venkově. Dlouhodobě by se měl ale tento trend zmírnit. V Číně budou mnohem méně běžné tradiční 24karátové šperky – vytlačí je 18k, 22k a moderní 24k šperky. Očekává se nárůst poptávky po zlatě i na dalších rozvíjejících se trzích, jako např. ve Vietnamu, Indonésii a Kambodže.

Investiční poptávka

V 80. a 90. letech byla investice do zlata omezená na mince, zlaté cihly a pultovní zboží, ale rozvoj ETF byl pro investiční trh revolucí. ETF významně snížily transakční náklady z menších nákupů a umožnily institučním investorům snadnější přístup ke zlatu. Nyní je možné, že podobnou radikální změnu může u obchodování se zlatem způsobit růst digitálních platforem a fintechu.

Dalším faktorem, který může vyvolat změny v poptávce po investičním zlatu, patří fakt, že USA nevyhnutelně ztratí své prvenství největší ekonomiky světa ve prospěch Číny a postupně rostoucí Indie. To by mohlo vyvolat volatilitu na trzích s měnami i aktivy, a naopak nahrávat zlatu. Zájem o zlato jako o investiční aktivum by tak mohl v dalších 30 letech růst, ale to bude záviset i na prognózách stability a ekonomického růstu.

Technologický růst

Zlato bude téměř s jistotou hrát v příštích 30 let významnou roli v technologiích. Rostoucí bohatství, propojení a používání elektroniky bude vyžadovat čím dál větších množství zlata. Trvalý trend úspor, náhražek a recyklace bude pravděpodobně růst brzdit, ale poptávku by zcela zchladit neměl.

Využití zlata v nanoskopickém množství v lékařství a zdravotnických přístrojích je rovněž zajímavou oblastí poptávky, ale pravděpodobně ji výrazně neovlivní. Využití ve stomatologii pravděpodobně klesne skoro na nulu.

Produkce zlata

Těžba zlata bude i za 30 let aktuální. Ale problémy, kterým průmysl čelí, a náklady na jejich vypořádání, budou růst. Nových nalezišť zlata je málo. Navíc v mnohých perspektivních regionech rostou politická rizika i provozní náklady. V příštích 30 letech srazí nejspíš počet nových dolů právě rostoucí náklady. Už teď potřebují nové doly cenu zlata alespoň 1 500 USD za unci.

Obchod a přístup na trh

Obchodování se zlatem budou nejspíš ovlivňovat dva, možná tři, hlavní faktory. Zaprvé to jsou regulatorní změny, a to jak na rozvinutých, tak i rozvojových trzích. Přes pultovní prodeje pomalu nahrazuje transparentnější obchodování a burzy. Tento tlak regulátorů na formalizaci obchodu se zlatem můžeme pozorovat například i v Indii. Zadruhé se jedná o rozvoj mobilních aplikací, které umožňují jednotlivcům kupovat, prodávat a darovat zlato. V Indii a Číně jsou tyto aplikace čím dál oblíbenější a očekává se, že jejich popularita bude v příštích dekádách růst. Třetím možným faktorem by se mohlo stát přijetí kryptoaktiv, která využívají technologii blockchain k transakčním a investičním účelům. V této oblasti už můžeme najít několik iniciativ (RMG, Infini Golf, Digital Gold, Responsible Gold), ale zatím se příliš neuchytily.

Na budoucnost zlata bude mít zajisté vliv i mnoho dalších faktorů. Absence geopolitických konfliktů a očekávání ohledně hospodářského vývoje se tak nakonec mohou projevit jako příliš optimistická. Pokud se ale zpráva Světové rady pro zlato z většiny nemýlí, mělo by se zlatu dařit i za dalších 30 let. Nabídka zlata bude nejspíš o něco menší, zatímco poptávka po špercích a technologiích bude růst. Investiční poptávka bude volatilní, ale hospodářská rizika by mohla investory vést k nákupu zlata, tak jako tomu je už pět tisíc let.